Přejít na obsah
9. generace · biografie

JUDr. Alfréd Zeman

✻ 26. dubna 1909 · Koryčany   ·   ✞ 13. dubna 1945 · Leipzig

Československý odbojář, právník, vedoucí odbojové buňky v Janovicích nad Úhlavou a člen Národního revolučního výboru v Klatovech. Po zatčení gestapem v roce 1943 prošel věznicemi Pankrác, Terezín, Plötzensee, Gollnow a Drážďany. Odsouzen k trestu smrti 27. září 1944, popraven 13. dubna 1945 v Lipsku — pět dnů před osvobozením města 1. armádou generála Pattona.

Památník Ostfriedhof v Lipsku — místo hromadného hrobu 32 obětí popravených 13. dubna 1945
Památník Ostfriedhof v Lipsku — místo hromadného hrobu 32 obětí popravených 13. dubna 1945 v kasárnách Golis. Foto z výroční pietní akce 8. května 2012.

Život

Alfréd Zeman se narodil v Koryčanech 26. dubna 1909 v rodině obuvnického mistra Jana Zemana a matky Karolíny rozené Hromádkové z Bučovic. V Bučovicích chodil do školy a absolvoval reálné gymnasium. Ve studiu pokračoval v Brně na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, které ukončil státními zkouškami v roce 1937. Po ukončení studia byl povolán do vojenské služby u 20. pěšího pluku v Michalovcích.

Po obsazení Československa 15. března 1939 byl 20. pěší pluk demobilizován. Odložená slavnost promoce na Právnické fakultě se uskutečnila až 20. března 1939 — jako poslední před uzavřením vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava a také za života tehdejšího rektora univerzity Arne Nováka (✞ 26. 11. 1939).

Do služebního poměru nastoupil jako JUDr. koncipient u okresního soudu v Bučovicích a po půl roce byl delegován na úřad práce v Prostějově. V červenci 1941 byl přeložen do Klatov jako přednosta Úřadu práce. Do Klatov dojížděl z bydliště v Janovicích nad Úhlavou.

Odboj

Z podnětu revolučního národního výboru v Klatovech se utvořila napojená odbojová skupina v Janovicích nad Úhlavou z místních občanů. Jak uvádí janovický městský kronikář, ředitel místní školy:

„Vytvoření odbojové buňky v Janovicích byl tímto okresním tajným výborem pověřen JUDr. Alfred Zeman, tehdy právní úředník na úřadě práce v Klatovech. Je bezesporu, že rozhodujícím činitelem, který zapojil Janovice v tak hojné míře do odbojové činnosti, byl JUDr. Alfréd Zeman.“

V Klatovech ve stejném období působila odbojová skupina Obrany národa v čele s gen. Josefem Dostálem. Na podzim 1942 se v Klatovech ustavil Národní revoluční výbor (NRV). Předsedou byl MUDr. Karel Dobrouský, chirurg a primář klatovské nemocnice, gen. Dostál měl na starosti vojenskou složku, Alfréd Zeman úsek veřejné správy. Prostřednictvím gen. Dostála byli napojeni na centrálu organizace Obrany národa.

Zatčení a věznice

Po atentátu na Reinharda Heydricha vyhlášené 2. stanné právo bylo brutální. Protinacistický odboj v Klatovech se obnovil na podzim 1942. Klatovské gestapo pod vedením kriminálního rady Heinricha Winkelhofera vykonávalo masové zatýkání — je mu přičítáno zatčení 3 260 osob, odsuny celých rodin do koncentračních táborů a 73 poprav v Lubském lese v rámci 2. stanného práva.

Po krutém vyslýchání gestapem v Klatovech byl Alfréd Zeman vězněn na Pankráci v Praze, v říjnu 1943 převezen do Malé pevnosti v Terezíně (28 dnů samotky od 29. října do 26. listopadu), v prosinci 1943 do věznice Plötzensee v Berlíně-Charlottenburg-Nord, v březnu 1944 do Gollnowa, posléze v srpnu 1944 do vazební věznice v Drážďanech, kde také působil Volksgerichtshof (Lidový soudní dvůr).

Soud a poprava

V hlavním procesu soudního senátu s předsedou vrchním soudním radou (Oberlandesrat) Illnerem 27. září 1944 byl Alfréd Zeman spolu s gen. Dostálem a Františkem Margoldem (členové NRV v Klatovech) odsouzen k trestu smrti. V rozsudku se uvádí (v překladu):

„Dostál a Zeman založili tajnou organizaci Revoluční národní výbor s nepřátelským úmyslem proti Říši připravovat revoluci směřující k obnovení Českého státu.“

V důsledku situace na válečných frontách a také zpožďovací taktice hlavního berlínského obhájce Dr. Astfalcka odsouzení přežili pochod smrti z vybombardovaných Drážďan 15. února 1945 až do Lipska. Po celou tuto dobu usiloval fanatický nacista prokurátor Kutzner o způsob, jak nechat vězně cestou popravit. Podařilo se mu to v Lipsku, kde dal sestavit popravčí četu. 13. dubna 1945 bylo 32 vybraných vězňů zastřeleno v kasárnách Golis. Těla byla převezena na hřbitov Ostfriedhof a vhozena do společného hrobu.

Po vstupu jednotek 1. americké armády gen. George S. Pattona do Lipska 18. dubna 1945 vyhledávací jednotka hrob odkryla a jednotlivá těla byla vložena do samostatných truhlic. Seznam popravených se dohledal až v roce 1946. V dubnu 1952 bylo provedeno dodatečné soudní ohledání a forenzní identifikace, která se u Alfreda Zemana a gen. Dostála podařila. Jejich hrobová místa byla zanesena do databáze hřbitova. Teprve v roce 2014 se syn Alfreda Zemana po 70 letech dočkal oficiálního potvrzení místa otcova hrobu.

Časová osa

36 let života v 17 milnících

  1. 1909 Narození

    26. dubna v Koryčanech jako šesté z jedenácti dětí Jana Zemana, obuvnického mistra, a Karolíny rozené Hromádkové z Bučovic.

  2. 1937 Promoce JUDr.

    Ukončení studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

  3. 1937 Vojenská služba

    20. pěší pluk v Michalovcích na Slovensku.

  4. 20. 3. 1939 Poslední promoce

    Odložená slavnost na MUNI. Poslední promoce před uzavřením vysokých škol v Protektorátu — pět dnů po obsazení země. Jen měsíce před smrtí rektora Arne Nováka (✞ 26. 11. 1939).

  5. 1939—1941 Justiční služba

    JUDr. koncipient u okresního soudu v Bučovicích, poté úřad práce v Prostějově.

  6. 1941 Klatovy

    V červenci přeložen do Klatov jako přednosta Úřadu práce. Bydlí v Janovicích nad Úhlavou.

  7. 1941—1943 Odboj

    Vedoucí odbojové buňky v Janovicích nad Úhlavou. Spoluzakládá Národní revoluční výbor v Klatovech (s gen. Josefem Dostálem a MUDr. Karlem Dobrouským). Úsek veřejné správy.

  8. 1943 Zatčení

    Po prozrazení Národního revolučního výboru zatčen klatovským gestapem (vedoucí kriminální rada Heinrich Winkelhofer).

  9. 29. 10. — 26. 11. 1943 Terezín — Malá pevnost

    28 dnů v samotce.

  10. 12/1943 Berlín-Plötzensee

    Věznice Plötzensee, Charlottenburg-Nord.

  11. 3/1944 Gollnow

    Věznice Gollnow.

  12. 8/1944 Drážďany

    Vazební věznice u Volksgerichtshof (Lidového soudního dvora).

  13. 27. 9. 1944 Rozsudek smrti

    Hlavní proces senátu vrchního soudního rady Illnera. Spolu s gen. Dostálem a Františkem Margoldem odsouzeni k trestu smrti za velezradu Velkoněmecké říše. Odůvodnění: „Dostál a Zeman založili tajnou organizaci Revoluční národní výbor s nepřátelským úmyslem proti Říši připravovat revoluci směřující k obnovení Českého státu.“

  14. 15. 2. 1945 Pochod smrti

    Z vybombardovaných Drážďan převoz do Lipska. Hlavní obhájce Dr. Astfalck zpožďovací taktikou prodlužoval popravu.

  15. 13. 4. 1945 Poprava

    Prokurátor Kutzner sestavil v Lipsku popravčí četu. 32 vězňů zastřeleno v kasárnách Golis. Těla převezena na hřbitov Ostfriedhof a vhozena do hromadného hrobu. Pět dnů před vstupem 1. armády gen. Pattona do Lipska (18. 4. 1945).

  16. 1946 Seznam obětí

    Dohledán seznam popravených.

  17. 1952 Identifikace

    Na žádost rodiny exhumace všech 32 obětí. Forenzní identifikace (kriminalista Wilhelm Paasch) — Alfreda Zemana a gen. Dostála se podařilo identifikovat. Jednotlivá hrobová místa zanesena do databáze.

  18. 2014 Potvrzení místa

    Syn Alfreda Zemana po 70 letech získává oficiální potvrzení místa hrobu na Ostfriedhof.

Literatura

Cattin, M. — Kretzschmar, K. H. — Kürschner, D. — Petzold, I.: Leipziger Denkmale.
Sax Verlag, Beucha 2009. ISBN 978-3-86729-036-4 (německy).
Kürschner, D.: Totschweigen ist die passive Form von Rufmord.
Edition Hamouda, Lipsko 2016. ISBN 978-3-95817-022-3 (německy).
Kürschner, D.: Leipzig als Garnisonsstadt 1866—1945/49.
Leipziger Universitätsverlag, Lipsko 2015. ISBN 978-3-86583-907-7 (německy).
Blatman, D.: The Death Marches — the Final Phase of Nazi Genocide.
The Belknap Press of Harvard University Press, Cambridge MA — London 2011 (anglicky).

Dokumenty a prameny