JUDr. Alfréd Zeman
✻ 26. dubna 1909 · Koryčany · ✞ 13. dubna 1945 · Leipzig
Československý odbojář, právník, vedoucí odbojové buňky v Janovicích nad Úhlavou a člen Národního revolučního výboru v Klatovech. Po zatčení gestapem v roce 1943 prošel věznicemi Pankrác, Terezín, Plötzensee, Gollnow a Drážďany. Odsouzen k trestu smrti 27. září 1944, popraven 13. dubna 1945 v Lipsku — pět dnů před osvobozením města 1. armádou generála Pattona.
Život
Alfréd Zeman se narodil v Koryčanech 26. dubna 1909 v rodině obuvnického mistra Jana Zemana a matky Karolíny rozené Hromádkové z Bučovic. V Bučovicích chodil do školy a absolvoval reálné gymnasium. Ve studiu pokračoval v Brně na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, které ukončil státními zkouškami v roce 1937. Po ukončení studia byl povolán do vojenské služby u 20. pěšího pluku v Michalovcích.
Po obsazení Československa 15. března 1939 byl 20. pěší pluk demobilizován. Odložená slavnost promoce na Právnické fakultě se uskutečnila až 20. března 1939 — jako poslední před uzavřením vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava a také za života tehdejšího rektora univerzity Arne Nováka (✞ 26. 11. 1939).
Do služebního poměru nastoupil jako JUDr. koncipient u okresního soudu v Bučovicích a po půl roce byl delegován na úřad práce v Prostějově. V červenci 1941 byl přeložen do Klatov jako přednosta Úřadu práce. Do Klatov dojížděl z bydliště v Janovicích nad Úhlavou.
Odboj
Z podnětu revolučního národního výboru v Klatovech se utvořila napojená odbojová skupina v Janovicích nad Úhlavou z místních občanů. Jak uvádí janovický městský kronikář, ředitel místní školy:
„Vytvoření odbojové buňky v Janovicích byl tímto okresním tajným výborem pověřen JUDr. Alfred Zeman, tehdy právní úředník na úřadě práce v Klatovech. Je bezesporu, že rozhodujícím činitelem, který zapojil Janovice v tak hojné míře do odbojové činnosti, byl JUDr. Alfréd Zeman.“
V Klatovech ve stejném období působila odbojová skupina Obrany národa v čele s gen. Josefem Dostálem. Na podzim 1942 se v Klatovech ustavil Národní revoluční výbor (NRV). Předsedou byl MUDr. Karel Dobrouský, chirurg a primář klatovské nemocnice, gen. Dostál měl na starosti vojenskou složku, Alfréd Zeman úsek veřejné správy. Prostřednictvím gen. Dostála byli napojeni na centrálu organizace Obrany národa.
Zatčení a věznice
Po atentátu na Reinharda Heydricha vyhlášené 2. stanné právo bylo brutální. Protinacistický odboj v Klatovech se obnovil na podzim 1942. Klatovské gestapo pod vedením kriminálního rady Heinricha Winkelhofera vykonávalo masové zatýkání — je mu přičítáno zatčení 3 260 osob, odsuny celých rodin do koncentračních táborů a 73 poprav v Lubském lese v rámci 2. stanného práva.
Po krutém vyslýchání gestapem v Klatovech byl Alfréd Zeman vězněn na Pankráci v Praze, v říjnu 1943 převezen do Malé pevnosti v Terezíně (28 dnů samotky od 29. října do 26. listopadu), v prosinci 1943 do věznice Plötzensee v Berlíně-Charlottenburg-Nord, v březnu 1944 do Gollnowa, posléze v srpnu 1944 do vazební věznice v Drážďanech, kde také působil Volksgerichtshof (Lidový soudní dvůr).
Soud a poprava
V hlavním procesu soudního senátu s předsedou vrchním soudním radou (Oberlandesrat) Illnerem 27. září 1944 byl Alfréd Zeman spolu s gen. Dostálem a Františkem Margoldem (členové NRV v Klatovech) odsouzen k trestu smrti. V rozsudku se uvádí (v překladu):
„Dostál a Zeman založili tajnou organizaci Revoluční národní výbor s nepřátelským úmyslem proti Říši připravovat revoluci směřující k obnovení Českého státu.“
V důsledku situace na válečných frontách a také zpožďovací taktice hlavního berlínského obhájce Dr. Astfalcka odsouzení přežili pochod smrti z vybombardovaných Drážďan 15. února 1945 až do Lipska. Po celou tuto dobu usiloval fanatický nacista prokurátor Kutzner o způsob, jak nechat vězně cestou popravit. Podařilo se mu to v Lipsku, kde dal sestavit popravčí četu. 13. dubna 1945 bylo 32 vybraných vězňů zastřeleno v kasárnách Golis. Těla byla převezena na hřbitov Ostfriedhof a vhozena do společného hrobu.
Po vstupu jednotek 1. americké armády gen. George S. Pattona do Lipska 18. dubna 1945 vyhledávací jednotka hrob odkryla a jednotlivá těla byla vložena do samostatných truhlic. Seznam popravených se dohledal až v roce 1946. V dubnu 1952 bylo provedeno dodatečné soudní ohledání a forenzní identifikace, která se u Alfreda Zemana a gen. Dostála podařila. Jejich hrobová místa byla zanesena do databáze hřbitova. Teprve v roce 2014 se syn Alfreda Zemana po 70 letech dočkal oficiálního potvrzení místa otcova hrobu.
Časová osa
36 let života v 17 milnících
- 1909 Narození
26. dubna v Koryčanech jako šesté z jedenácti dětí Jana Zemana, obuvnického mistra, a Karolíny rozené Hromádkové z Bučovic.
- 1937 Promoce JUDr.
Ukončení studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
- 1937 Vojenská služba
20. pěší pluk v Michalovcích na Slovensku.
- 20. 3. 1939 Poslední promoce
Odložená slavnost na MUNI. Poslední promoce před uzavřením vysokých škol v Protektorátu — pět dnů po obsazení země. Jen měsíce před smrtí rektora Arne Nováka (✞ 26. 11. 1939).
- 1939—1941 Justiční služba
JUDr. koncipient u okresního soudu v Bučovicích, poté úřad práce v Prostějově.
- 1941 Klatovy
V červenci přeložen do Klatov jako přednosta Úřadu práce. Bydlí v Janovicích nad Úhlavou.
- 1941—1943 Odboj
Vedoucí odbojové buňky v Janovicích nad Úhlavou. Spoluzakládá Národní revoluční výbor v Klatovech (s gen. Josefem Dostálem a MUDr. Karlem Dobrouským). Úsek veřejné správy.
- 1943 Zatčení
Po prozrazení Národního revolučního výboru zatčen klatovským gestapem (vedoucí kriminální rada Heinrich Winkelhofer).
- 29. 10. — 26. 11. 1943 Terezín — Malá pevnost
28 dnů v samotce.
- 12/1943 Berlín-Plötzensee
Věznice Plötzensee, Charlottenburg-Nord.
- 3/1944 Gollnow
Věznice Gollnow.
- 8/1944 Drážďany
Vazební věznice u Volksgerichtshof (Lidového soudního dvora).
- 27. 9. 1944 Rozsudek smrti
Hlavní proces senátu vrchního soudního rady Illnera. Spolu s gen. Dostálem a Františkem Margoldem odsouzeni k trestu smrti za velezradu Velkoněmecké říše. Odůvodnění: „Dostál a Zeman založili tajnou organizaci Revoluční národní výbor s nepřátelským úmyslem proti Říši připravovat revoluci směřující k obnovení Českého státu.“
- 15. 2. 1945 Pochod smrti
Z vybombardovaných Drážďan převoz do Lipska. Hlavní obhájce Dr. Astfalck zpožďovací taktikou prodlužoval popravu.
- 13. 4. 1945 Poprava
Prokurátor Kutzner sestavil v Lipsku popravčí četu. 32 vězňů zastřeleno v kasárnách Golis. Těla převezena na hřbitov Ostfriedhof a vhozena do hromadného hrobu. Pět dnů před vstupem 1. armády gen. Pattona do Lipska (18. 4. 1945).
- 1946 Seznam obětí
Dohledán seznam popravených.
- 1952 Identifikace
Na žádost rodiny exhumace všech 32 obětí. Forenzní identifikace (kriminalista Wilhelm Paasch) — Alfreda Zemana a gen. Dostála se podařilo identifikovat. Jednotlivá hrobová místa zanesena do databáze.
- 2014 Potvrzení místa
Syn Alfreda Zemana po 70 letech získává oficiální potvrzení místa hrobu na Ostfriedhof.