Přejít na obsah
Archiv obcí

Historie Kojátek a Šardiček

O historii obou obcí, které jsou dnes součástí jedné obce, bylo sepsáno poměrně málo úplnějších zpráv. Z dochovaných archivních pramenů — gruntovních knih, katastrů, matrik a obecních dokumentů — je zde shrnuto pět tematických bloků.

Prameny 1720—1826

Listiny a katastry

1720 — 1826

Statek Kojátky 1720, Soupis gruntů dle tereziánského katastru z roku 1749, Dokumenty k roku 1787 (josefinský katastr) a Stabilní katastr z roku 1826. Hlavní listinné prameny o vlastnictví půdy a hospodářském životě obou obcí.

  • 19 listin a katastrů
  • Soupis hospodářů 1668
  • Vymezení hranic 1787
Demografie 1910

Sčítání obyvatel 1910

Matriční kniha

Soupis obyvatel Kojátek a Šardiček z roku 1910 — kompletní matriční zápisy s domy, povoláními a rodinnými vztahy. Pět dílů matriční knihy.

  • 5 dílů matriční knihy
  • Rodinné vztahy
  • Domy a povolání
Život obcí 1566 — 1919

Hospodářství obcí

Pivovar, hospody, rybníky

Pivovar Kojátky a vinopalna fungovaly od 16. století. Hospoda u Tří zajíců, hospoda v Kojátkách dům č. 23, rybniční soustava (horní, spodní mlýnský, střední rybník) — páteř hospodářského života obou obcí.

  • 31 majitelů pivovaru
  • 1566—1919
  • Hospody a rybníky
Doklady 16. — 19. století

Pečeti a smlouvy

Doklady samosprávy

Pečeť a razítko Kojátek a Šardiček, dokumenty obecního zastupitelstva Šardiček, historie rodových vztahů — doklady o samosprávě obou obcí.

  • Pečeť obce
  • Dokumenty zastupitelstva
  • Rodové smlouvy
Doba pohrom 1866

Cholera v roce 1866

Epidemie

Epidemie cholery, která v roce 1866 zasáhla obě obce. Mezi obětí byl i Ignác Zeman (* 1806), pradědeček Alfréda Zemana — majetek zdědil jeho syn Vilém.

  • Oběť: Ignác Zeman
  • 24. srpna 1866
Pramen

Co se ze třech století zachovalo

Většina pramenů pochází z Moravského zemského archivu v Brně, z farních matrik a gruntovních knih okolních obcí. Někteří hospodáři jsou doloženi v Lánském rejstříku z roku 1668 — v té době mělo Kojátky jen 14 osídlených usedlostí. Šardičky tehdy patřily Trevírskému biskupovi a fungovaly s neoficiální samosprávou.