Cholera v roce 1866
V posledních srpnových dnech roku 1866 zasáhla Kojátky a Šardičky epidemie cholery. Všechna úmrtí mezi 20. a 31. srpnem 1866 byla podle matriky úmrtí způsobena nákazou.
Cholera se v Evropě šířila v několika pandemických vlnách 19. století. Vlna z let 1865—1867 přišla z Egypta a postupně zasáhla Středomoří, střední Evropu i Rusko. V létě 1866 se cholera rozšířila po českých zemích — mimo jiné v důsledku přesunů armád za prusko-rakouské války, která skončila bitvou u Sadové 3. července 1866.
Vojska, civilní uprchlíci a špatná hygiena při návratu raněných pomohly nákaze proniknout i do malých moravských obcí. Na Vyškovsku byl srpen 1866 jeden z nejtragičtějších měsíců 19. století.
Mezi oběťmi epidemie byl i Ignác Zeman (* 29. června 1806, ✞ 24. srpna 1866), obuvník v Bučovicích, prapradědeček odbojáře Alfreda Zemana. Jak uvádí gruntovní zápis, „zemřel při epidemii cholery; majetek zdědil syn Vilém".
Ignácovo úmrtí v 60 letech přerušilo hospodářský život jeho rodiny — majetek a obuvnické řemeslo zdědil syn Vilém, který pak v dalších letech rodinu obnovil. Vilém je dědem Alfreda Zemana (popraveného nacisty v Lipsku 1945, viz jeho biografie).
Cholera 1866 byla pro obě obce zlom — připomněla zranitelnost před infekčními nemocemi, urychlila zavádění vodovodů a kanalizace v následujících desetiletích a změnila demografickou strukturu rodin. Vlna byla poslední velkou choleru-epidemií na Moravě.